Popis řešení projektu v roce 2010

Aktivity v rámci řešení projektu v období od 1.1. do 30.6. 2010 představovaly kontinuální pokračování prací z předcházejícího období a směřovaly ke zpracování jednotlivých kapitol pro připravovanou dvoudílnou publikaci „Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR“. První díl této monografie ponese podtitul „Integrační politika“ a je zaměřen na vybrané otázky národní strategie integrace cizinců – na vládní přístup a policy-making v této oblasti (kapitola „Imigranti v ČR – žádané a nechtěné. Současné migrační a integrační politiky v ČR.“) a zhodnocení vybraného nástroje integrace („Program výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků – stále ještě nevyužitá šance?“). Tyto kapitoly budou doplněny o analýzu legislativního rámce sociální integrace cizinců, která vychází z textu zpracovaného pro projekt v roce 2009. V druhém dílu monografie – nesoucím podtitul „Role zaměstnání a vybraných institucí v procesu integrace“ – jsou prezentována zjištění o působení vybraných institucí v oblasti sociální integrace. Konkrétně se jedná o působení úřadů práce (kapitola „Funkce úřadů práce při regulaci zahraniční zaměstnanosti a integraci cizinců na trh práce“), neziskových organizací (kap. „Funkce a postavení organizací neziskového sektoru v procesu sociální integrace přistěhovalců“) a práce cizinecké policie (kapitola „Vybrané prvky kultury práce cizinecké policie očima pracovníků cizinecké policie“). Tyto kapitoly doplní text „Místo dole, místo nahoře: postavení cizinců ze třetích zemí na českém trhu práce“, který se zabývá vztahem mezi kvalitativními aspekty pracovního uplatnění a sociální integrací cizinců ze třetích zemí v ČR.

Metodický postup

Zpracované texty prvního dílu publikace jsou založeny především na analýze relevantních dokumentů; analýza výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků se dále opírá o rozhovor s expertem, jenž je s tímto programem obeznámen, se dvěma úředníky, kteří se na jeho fungování v minulosti podíleli, a dále o dva rozhovory s přímými účastníky projektu (přistěhovalci z Ukrajiny). Kapitoly o roli úřadů práce, neziskových organizací a o práci cizinecké policie vychází z analýzy kvalitativních rozhovorů s vybranými pracovníky, které byly provedeny z části v roce 2009 a z části v roce 2010, doplněné o analýzu dokumentů a přímé pozorování.

Výzkum organizací neziskového sektoru:
• Provedli jsme 27 rozhovorů s návodem, a to ve 26 NNO.
• Při rozhodování o výběru neziskových organizací zabývajících se integrací přistěhovalců jsme použili databázi nestátních neziskových organizací činných v oblasti integrace cizinců (zpracováno Centrem pro výzkum neziskového sektoru Brno v roce 2008), která obsahuje 47 neziskových organizací působících v dané oblasti. Užší výběr byl proveden tak, abychom obsáhli co největší počet krajů, v nichž je služba na podporu integrace cizinců nabízena alespoň jednou z neziskových organizací. Bylo také zohledněno zaměření organizací na určité oblasti integrace přistěhovalců tak, aby výzkum pokryl co nejvíce typů služeb poskytovaných těmito organizacemi.
• Doplňujícím typem výzkumné techniky byla zvolena analýza dokumentů, které jsme získali buď v přímém kontaktu s pracovníky organizací nebo z jejich internetových prezentací (výroční zprávy, finanční rozvahy organizací, brožury informující o realizovaných projektech, zprávy z realizovaných projektů, letáky k různým akcím apod.)

Výzkum působení úřadů práce:
• Provedli jsme 33 rozhovorů na 15 úřadech práce v ČR.
• Bylo osloveno 21 úřadů práce; souhlas k provedení rozhovorů vyjádřilo 15 ředitelů úřadů práce. Na těchto úřadech byly provedeny rozhovory s vybranými pracovníky, a to v období leden až březen 2010.
• Rozhovory byly vedeny s vedoucími pracovníky útvaru zprostředkování a útvaru trhu práce. Útvary trhu práce jsou na většině úřadů práce zodpovědné za regulaci pracovní migrace. Pracovní povolení většinou vydává specializovaný pracovník odboru zahraniční zaměstnanosti, který spadá pod útvar trhu práce. Útvary zprostředkování jsou zodpovědné za začleňování uchazečů o zaměstnání na pracovní trh a mají tak nejblíže k integrační funkci, neboť na základě osobního kontaktu s uchazečem a na základě odhadu jeho pracovního potenciálu jsou mu nabízeny další aktivity s cílem zvýšit jeho zaměstnatelnost a začlenit jej na pracovní trh.
• Výběr úřadů práce byl učiněn na základě dostupných údajů o zahraniční zaměstnanosti cizinců ze třetích zemí. Chtěli jsme oslovit úřady, které mají s regulací zahraniční zaměstnaností největší zkušenosti.

Výzkum kultury práce cizinecké policie:
• Celkem jsme provedli rozhovory s 12 pracovníky cizinecké policie, z toho devět bylo v přímém kontaktu s cizinci, dva působili jako metodici a dále jsme hovořili s vedoucím.
• Výzkum měl charakter případové studie; byl proveden na oddělení povolování pobytu v jednom z inspektorátů cizinecké policie a dále také na skupině podpory výkonu služby.
• Výběr respondentů prováděl vedoucí oddělení povolování pobytu na základě následujících kritérií: pracovník měl mít dobrou znalost organizace a její kultury (zaměstnán u cizinecké policie alespoň 1,5 roku) a měl mít zkušenost s přímou prací s cizinci. Kladli jsme důraz také na to, aby byli zastoupeni pracovníci se zkušeností s různými agendami, které cizinecká policie vede. Vzhledem k cíli výzkumu byli do výběru dále zahrnuti i ti, kteří vytvářejí zázemí a servis pro tyto zaměstnance a poskytují jim metodické vedení a kontrolu.

Vedle uvedené dvoudílné publikace byl v roce 2010 zpracován také článek Sociální a institucionální prostředí v procesu sociální integrace cizinců v ČR. V této stati se zabýváme vlivem sociálního a institucionálního prostředí na proces sociální integrace cizinců v České republice. Vycházíme přitom z poznatků o významu prostředí, jeho očekávání i podpory, na sociální fungování jedince. Koncept životní situace a sociálního fungování aplikujeme na problematiku sociální integrace migrantů žijících v České republice. Na základě rozhovorů s různými aktéry integrace a analýzy relevantních dokumentů popisujeme sociální a institucionální zdroje podpory prostředí a odkrýváme její různé funkce. Ve stati poukazujeme na jeden z problémů, s nímž se pomáhající profese při práci s imigranty potýkají, a tím je udržování či zvyšování závislosti klientů v důsledku nevyvážené podpory a selhávání zmocňující funkce pomáhajících profesí.