Výzkumné aktivity se v roce 2008 vztahovaly zejména k vypracování kvalitativní studie o integraci přistěhovalců v České republice na pracovní trh a do společnosti. V této fázi výzkumu jsme se zaměřili zejména na průběh sociální integrace z pohledu přistěhovalců. Hlavní výzkumnou otázku jsme formulovali následovně: Jak jsou přistěhovalci integrováni na trhu práce a v ostatních oblastech života v české společnosti?

Výzkum jsme pojali jako kvalitativní mnohopřípadovou studii. Zpracovány byly dílčí případové studie zaměřené na integraci přistěhovalců z:

1. EU 15 + vybraných vyspělých zemí: Island, Norsko, Austrálie, Švýcarsko, USA, Kanada, Japonsko, Nový Zéland
2. nových členských zemí EU
3. Vietnamu
4. zemí bývalého SSSR (s výjimkou pobaltských zemí s důrazem na Ukrajinu)
5. ostatních třetích zemí: státy Afriky, Asie, Blízkého východu a Latinské Ameriky (mimo země bývalého SSSR a Vietnamu)

Do projektu byli zahrnuti přistěhovalci, kteří žijí ve třech velkých městech České republiky – v Praze, Plzni a Brně, případně v jejich nejbližším okolí. Na úrovni jednotlivých měst a v rámci jednotlivých skupin přistěhovalců (případů) jsme při tvorbě výzkumného vzorku postupovali metodou sněhové koule a namátkového výběru, které byly doplněny účelovým výběrem. V úvodní fázi přitom bylo využito širších sociálních sítí tazatelů i přímého oslovování přistěhovalců na veřejných místech. Ve skupině přistěhovalců z Vietnamu jsme navíc při navazování kontaktů využili tlumočníků. Princip účelovosti byl použit v dalších fázích sběru dat, a to ve snaze o dosažení rozmanitosti výzkumného souboru.

Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím série polo-strukturovaných kvalitativních rozhovorů, které byly provedeny v průběhu dubna až září 2008. Rozhovory byly provedeny dílem členy výzkumného týmu (99 rozhovorů) a z části externími tazateli, kteří byli v rámci projektu důkladně proškoleni. Na výzkumu se celkem podílelo 25 externích tazatelů. Značná část rozhovorů byla vedena v jazyku, který není pro respondenta jazykem rodným, nejčastěji v češtině nebo angličtině. V některých případech proběhl rozhovor v rodném jazyku respondenta (například ve španělštině, francouzštině, ruštině, angličtině) a část rozhovorů byla provedena za pomoci tlumočníka (jednalo se o většinu rozhovorů s Vietnamci a s Mongolkami). Celkově bylo provedeno 251 rozhovorů, z toho 75 v Plzni, 82 v Praze a 94 v Brně, přičemž počet rozhovorů v jednotlivých případových studiích se pohyboval v rozmezí od 45 do 55. Data byla pro potřeby analýzy zcela anonymizována tak, aby nebylo možné na jejich základě identifikovat jednotlivé respondenty. K analýze jsme využili programu Atlas 5.